Dlouhý trip do Rtyně přinesl packým souboje s vesměs ligovými hráči, kteří berou divizi jako možnost ověřit si svoje ohromné zkušenosti. Po velice dlouhých zápasech nakonec tyto zkušenosti proti statečně bojujícím Pačákům stačily.
Ráno nastoupila klasická sestava Kazda, Šmidrkal, Knap a Luňák do boje proti rtyňskému Áčku. Za Áčko nastupuje extraligový Martin Koblížek, což představovalo motivaci packých zahrát si proti špičkovému pingpongáři. Za rtyňské nastoupili kromě Martina Koblížka ještě jeho otec Oldřich, obranářů král, bratr Michal a Martin Valta. Čtyřhry dopadly opět nerozhodně, Kazda-Luňák podlehli M. a O. Koblížkovým 0:3, dvojka Knap-Šmidrkal poté porazila Valtu s Michalem Koblížkem 3:1. A brzo bylo zle, protože Honza prohrát s Valtou rozhodně neměl, když nechal soupeře rozehrát se k velkému výkonu (1:3). Vojta zahrál krásně s O. Koblížkem, nakonec byl ale ubráněn (1:3). Lukáš následně předvedl železné nervy, když urval Michala Koblížka 13 v pátém. Hru kočky s myší předvedl Martin Koblížek s Michalem Luňákem (3:0). 4:2. Honza se lepšil, na víc než dva sety s O. Koblížkem to však nestačilo (2:3), Vojta po úspěšných koncovkách přehrál Michala Koblížka 3:0. Martin Koblížek přeříznul i Lukáše (3:0), následně však Michal ustřílel Valtu (3:1). Když Honza po takticky zvládnutém pátém setu zvítězil nad Michalem Koblížkem, bylo to již jen 5:6. Jenže a jenže, Martin Koblížek ztratil set s Vojtou, víc však ne (1:3), Lukáš podlehl výborně vracejícímu Valtovi 0:3, Michal na Oldu Koblížka po vyrovnaných dvou prvních setech již neměl (1:3), a tak si Honza alespoň krásně zahrál s Martinem Koblížkem, se kterým urval alespoň set.
Baník Rtyně v Podkrkonoší „A“ – TJ Nová Paka „A“ – 10:5, kolektivní výkon podali novopačtí – Lukáš vyhrál asi to jediné, co mohl (1,5/3,5), Michal s Vojtou vajíčko také neudělali (1/3,5) a Honza byl na tom vlastně dost podobně, akorát mohl ještě bodík urvat (1,5/4,5).
Po obědě se šlo znovu na stejné místo činu, tentokráte na Béčko, které má kvalitu na všech postech vysokou a stejnou. Již čtyřhry odhalily pravděpodobný ráz utkání – nejen ve sportovním směru. Knap-Šmidrkal podlehli Kubečkovi s Valčíkem 1:3, stejně jako Kazda s Luňákem Martinovi a Kábrtovi. Obě čtyřhry provázelo šílené hulákání většiny domácího týmu i po nepodstatných bodech, které packé dosti rozčilovalo. Honza začal s Martinem, jemuž podlehl po boji 2:3. Na vedlejším stole nevyužil Michal vedení 2:0 s Valčíkem a v pátém setu již nestačil (2:3). Oba zápasy ovlivnilo nekonečné a zatraceně nepříjemné hulákání V. Kubečka, jenž dosáhl svého – oba Pačáky vytočil a zápas jim znechutil. Vojta následně dokázal urvat pátý set s Kábrtem, což mohl ještě podpořit Lukáš, tomu však nestačily ani 2 mečboly na Kubečka a pátý set prohrál. 5:1. Honza se poté klepal proti Valčíkovi, protože nevyužil vedení 2:0 na sety a rozhodoval až pátý set. Tam však chyboval hostující hráč mnohem méně (3:2). Zatracená škoda, že Michal nevyužil 2 mečboly s Kábrtem, protože mohlo být skóre vyrovnanější, než 2:6 (2:3). Následně Vojta smetl Kubečka (3:0), Lukáš po nejlepším a nejkrásnějším výkonu dne porazil Martina a Honza si poradil jasně s Kábrtem. Michal však nezvládl nepochopitelné chování Kubečka (zběsilé házení ručníkem po vyhraném setu, nekonečné řvaní) a po třetím setu podal soupeři ruku na skreč (1:3). 5:7. Škoda, že Vojtovi nevyšel závěr s Martinem, který ovšem zahrál vysoký standard (1:3). Lukáš na Valčíka neměl (1:3). Michal ještě dále nestačil na Martina, a tak se čekalo na Honzu, zdali to bude 5:10 nebo 6:10. Po parádní bitvě s již naprosto férovým Kubečkem odvrátil Honza 4 mečboly a hned svůj první proměnil, takže 12 v pátém vyhrál a byl spokojen alespoň za cenný skalp.
Baník Rtyně v Podkrkonoší „B“ – TJ Nová Paka „A“ – 10:6, Honza zahrál slušně (3/4,5), Vojtu mrzela prohra s Martinem, formu však má (2/3,5), Lukáš mohl o bod víc uhrát, herně je to však výborné (1/3,5) a Michal byl znechucen řádně (0/4,5).
Na závěr tedy nutno dodat, že ve Rtyni jsou fantastičtí pingpongáři, jenže možná přílišná konzumace piva zapříčinila fakt, že pačtí odjeli pořádně znechuceni, vytočeni. My na takové prostředí zvyklí nejsme, nechceme ani vědět, kam až by všechno vyeskalovalo, kdyby byl zápas ještě vyrovnanější. O to více oceníme hráče, kteří se za stolem chovají podobně jako mimo něj, protože po zápase to byla již opět stará známá rtyňská parta.