Nově poskládaný tým ve složení Luňák, Grof, Svoboda a Šmidrkal (Sochor) ze začátku plánoval hlavně jisté rychlé udržení se v KP2, ale po sérii výher kluci plány trochu pozměnili a začali koutkem oka pošilhávat po postupu, který se ovšem realitou nestal. Prvních šest zápasů bez ztráty bodu a s velice přesvědčivým skóre bylo varováním pro soupeře, poté ovšem přišla smutná série v podobě pitomé prohry na KPST HK, neskutečné remízy (z 2:9 na 9:9 z pohledu domácích) v Bernarticích, výlet do Poříčí bez Michala Luňáka a s nemocným Lukášem Grofem, domácí debakl od Železnice. To už se packé akcie blížily dnu, jenže poté přišlo úžasných 9 výher v řadě, když za zmínění stála bitva 4 proti 2 s těsným (10:8) rozuzlením nad Lánovem, vydřené vítězství 10:7 v Chlumci (Grof 4,5, Šmidrkal 3,5), dalších těsných 10:8 proti Sokolu HK A (rozhodl Luňák) a poté nejzářivější počin celé sezóny, krásný zápas proti KPST HK s konečným výsledkem 10:7 pro Novou Paku. Nejdůležitější zápas sezóny 2010/2011 s Poříčím však Béčkáři nezvládli (8:10) a jelo se místo přímého boje o postup jen o smutnou formalitu v Železnici (10:6 pro domácí) a nic na tom nezměnila ani výhra v posledním zápase v Kopidlně (5:10).
V tomto ročníku se za B překvapivě nejvíce dařilo Honzovi Šmidrkalovi, který skončil v procentuálním umístění na parádním 7.místě s bilancí všech 22 odehraných utkání, 71 odehraných zápasů se skóre 54:17 a 76,06%. Honza hrál stabilně slušně celou sezónu, jediný výpadek by jistě přišel na KPST, kde se nechal pro jistotu vystřídat za Lukáše Knapa, jinak ovšem přidával v průměru 3 body i se silnými (KPST, Poříčí, Železnice), podařilo se mu také 2x dělat 4,5 bodů, shodou okolností 2x proti Kopidlnu. Největší Honzovou výhodou letos byla kvalitní čopová obrana, díky které přehrál i hráče několikanásobně převyšující jeho útočnou kvalitu a celkově již zmíněna vyrovnanost, když porazil prakticky všechny hráče, které měl pod sebou v žebříčku a krom 1 zápasu bodoval pokaždé.
Michal Luňák letos bojoval s chutí do stolního tenisu, protože 66,67% ve 20 utkáních se skóre 44:22 naprosto neodpovídá Michalovu potenciálu. Když chtěl, tak náš „Čuňa“ zabral a svým bezmezným útokem nedal šanci i velice kvalitním hráčům. To bylo vidět na začátku sezóny, kdy z 21 zápasů prohrál pouhopouhé 2. Bohužel poté po klasickém dýchánku přišlo pár výpadků a Michal pravděpodobně přestal mít chuť hrát. Přišly parádní momenty (3,5 na KPST, rozhodnutí zápasů s Bernarticemi i Sokolem), ovšem přišly také ty slabší (0 s Železnicí, 1 s Poříčím, v Železnici i Kopidlně-někde nepočítám čtyřhry). Na příští sezónu se naskýtá otázka: bude mít Michal chuť? Pokud ano, Michal pravděpodobně pod 80% nepůjde.
Lukáš Grof skončil na konci sezóny nad procentuální půlkou a hodně nad tabulkovou půlkou. S Honzou jedni z mála hráčů, kteří odehráli všechna utkání. 54,79% ve 22 utkáních se skóre 40:33 je velmi slušné, přihlédneme-li k menším výpadkům proti slabším týmům. „Čábos“ odstartoval sezónu pěkně, s minimem proher. Mezi 7.-9. kolem přišla nejčernější série, osudové utkání na KPST Lukáš s brutální smůlou odehrál s vejcem, na Trutnovsko jel Lukáš ale s virózou a střevními potížemi, což vedlo k 1,5/4,5 v Bernarticích při šokující remíze a poté, když již nemoc zvítězila úplně, 0,5 v Poříčí. Poté již hrál Čábos to svoje, svým překvapivým forhendem a paskviláckým bekendoferhendovým blokem přivedl k šílenství spoustu hráčů. Lukáš dokonce porazil i Karla Horáka ze Železnice. Nejlepší zápas odehrál Lukáš v Chlumci (4,5) a poté doma s KPST (3,5/4,5), když jim s Honzou vyšly výborně čtyřhry. Konec sezóny byl rozpačitý, 2,5 s Bernarticemi, 2 s Poříčím, 1 v Železnici a 0,5 v Kopidlně (proti kterému se mu letos ultra nedařilo). Tyto zápasy určily, že Lukáš nebude mít víc než 60%, na které minimálně má a že se mají soupeři na co těšit.
Adam Svoboda, forhendový řezník bez tréninku a stejně s 43,48% v 15 utkáních (20:26). Adam sehrál vyrovnané partie snad se všemi nejlepšími hráči a pak prohrál s hráči pod svou výkonnostní úrovní. U Adama je vše závislé na tréninku, letos se objevil asi 2x, přičemž je jeho procentuální přínos zázrak. Tento přednostní fotbalista měl také párkrát problém s životosprávou, na kterou si ovšem již viditelně zvykl. Jeho hra má dynamičnost, spád, rychlost, ovšem chybí úplná jistota. Jediná rada? Trénink, trénink, trénink, trénink.
Martin Sochor, který zaskakoval za Michala či Adama v 10 případech se skóre 12:18 (40%) sehrál velice pěkné partie a výraznou měrou třeba přispěl k výhře v Lánově. Perfektní moment si v kapse nechal až na poslední zápas v Kopidlně, kde dělal 3,5/3,5 a na příští sezónu bude pravděpodobně základním kamenem sestavy B-týmu. Teď už jen zapít sezónu na srubu ve Vidochově :-).