Kdo by si jen před sezónou dokázal představit, že se Pačáci budou vyhřívat po půli soutěže na krásném čtvrtém místě? Asi nikdo. Jenže při pohledu na tabulku to vypadá více než dramaticky. Za Pakou se jako smečka vlků ženou prakticky všechny zbylé týmy, žádný nijak super výrazně nezaostává. Bude to tedy, jako každý rok, boj o bytí a nebytí, který ovšem, pokud Pačáci ještě alespoň dvakrát vyhrají, nabude jasných rysů.
A jak se dařilo packým borcům? Lídr mužstva je díky své skvělé hře a mimořádné psychické odolnosti Lukáš Macák, který se drží na překrásné sedmé příčce divizní tabulky úspěšnosti, se svými takřka 75% vyhraných soubojů.
Na body Lukáše navazuje také Vojta Kazda, který se nepotýká s výpadky formy, 22. místo a takřka 53% vyhraných soubojů mluví za vše.
Lukáš Knap poslední utkání nehrál, drží si svých 35%, které ještě určitě půjdou zlepšit.
Honza Šmidrkal je letos spíše nešťastníkem a někdy i pátým kolem od vozu, když kvůli školním povinnostem není v zápasovém tempu a prakticky všechny pětisetové bitvy (a že jich bylo!) kvůli slabší psychické odolnosti prohraje. I proto Honza okupuje až 40. příčku v divizi, chabých 27% je pro tuto pozici dostatečným vysvětlením.
Na dva zápasy pomohl i Igor Fejfar, kterému je jedno, zda vezme pálku do ruky v sobotu, v lednu nebo v červenci. Igor pomohl bodem k důležité výhře v Úpici.
Michal Luňák zaskakoval poslední dva zápasy za Lukáše Knapa a připsal si alespoň jednu, ale předůležitou výhru nad broumovským Ďoubkem, čímž Pačákům zajistil bod.
A co dále? V sobotu 22.12., v den, kdy už Mayové s divizním utkáním nepočítali, se Pačáci doma utkají se Sokolem 2 Hradec Králové „C“, což bude patrně velmi náročné na záda při ohýbání se pro prohrané míčky, odpoledne přijede do Paky enkláva ze Stěžer s mimořádnou osobností, 78-letým Josefem Rákosníkem, který úplně neplní roli českého důchodce a ubrání nemožné. Honza Šmidrkal mu touží, ještě před dovršením soupeřovic osmdesátky, uzmout první set v životě. Půjde to?