V neděli 6.3. hostilo naše Ečko tým Ubislasvic B. Nastoupili jsme v nejsilnější možné sestavě. I když Roman Růžek naspal po svojí oslavě 16tých narozenin zhruba 3 hodiny :-), vinou J. Hanuše nastoupil po trochu hektickém dojednávání v neděli v 9:15 v plné síle s jedním zalepeným okem a cca 3,8 promilemi. Již od začátku byla znát tradiční obrovská rivalita mezi sousedními týmy. Po tradičně prohraných čtyřhrách a dvou odehraných zápasech jsme prohrávali 0:4. Bilanci mírně zkorigoval Jarda Hanuš, takže po prvním odehraném kole byl stav 1:5. S tím jsme se ovšem nesmířili a bojovali jsme jako lvi do totálního vyčerpání, zvláště pak u Jardy Erlebacha, který dokázal porazit favorizovaného „blytkaře Trenéra“ a i když po zápase připomínal chrta, který právě doběhl pětikilometrový závod, poradil si i se dvěma ze tří Vítů. Oslavenec Roman přesto že viděl několik míčků při hře, přispěl na naše konto jedním bodem proti Zdenku Vítovi a měl výborně nakročeno i na Trenéra, nad kterým bohužel neudržel vedení 2:0 a prohrál v pátém setu. Romanovi chybělo trochu štěstí a především zkušeností se soupeřovým potahem na hranici regulérnosti. Je to škoda, ale na trávy prostě v našem týmu příliš hrát neumíme. Přesto mu patří velké poděkování a uznání za to, že dokázal bez předchozí domluvy nastoupit. Přejeme mu do dalších let jen samé úspěchy, pevné zdraví a nervy. Další oslavenec Míra Vavrinec, který také trápí soupeře vroubkovaným potahem, dělal v neděli důležité dva body, takže před posledním zápasem J. Hanuš vs Zd. Vít se náš tým díky kolektivnímu výkonu mohl opřít o první vedení v průběhu zápasu a to 9:8. Také Mírovi patří přání pevného zdraví, úspěchů a precizních servisů! Jarda po třech vyhraných předchozích zápasech ovšem tento zápas nezvládl a prohrál proti papírově slabšímu soupeři celkem jasně 1:3. Byla z toho nakonec pro nás celkem smolná remíza, která nám nic nezaručuje, ale zároveň dává solidní naději na udržení ve skupině. Velký dík patří Jirkovi Stuchlíkovi za podporu a pomoc při počítání. Zakončím tedy tento článek slovy Petra Čtvrtníčka: „No nic, vole, pudem dál, budeme bojovat, vono to nějak dopadne…!“ (Hanuš 3, Erlebach 3, Vavrinec 2, Růžek 1 + 2‰)