Po delší pauze a již s chladnou hlavou po nevydařeném konci sezóny se pustíme do bilancování ročníku 2013/2014 KPI. Tým TJ Nová Paka obsadil nádherné druhé místo, které ovšem mohlo býti i postupové, jelikož se Pačáci střetli v posledním zápase sezóny o přímý postup se Dvorem Králové – leč neúspěšně. Mužstvo pravidelně reprezentovali 4 hráči – Lukáš Knap, Vojta Kazda, Michal Luňák a Honza Šmidrkal. Mužstvo jednou doplnil také nezničitelný terminátor Igor Fejfar. Ten si ze sedmi dvouher připsal dvě výhry a pět porážek, ze dvou čtyřher si připsal spravedlivě po výhře a prohře.
Naprosto fenomenální sezónu má za sebou Lukáš Knap. Ten za celou sezónu nasbíral poměr singlových výher ku prohrám 51:16, ve čtyřhře 14:6. To mu vyneslo báječnou pátou příčku (76,12% úspěšnosti) v celkovém hodnocení celé KPI ! Lukáš si půlce sezóny zahrál na neporazitelného, když mezi 13. říjnem 2013 a 29. březnem 2014 našel v 47 utkáních přemožitele jen 5x. Lukáš tak zřejmě potrhal historické packé rekordy v nějaké z krajských soutěží. Celou sezónu těžil z nádherné útočné hry se spoustou topspinů, bloků, výborné obranné hry i zatraceně silné psychiky. I proto je statistika dosti zarážející – Lukáš ze svých 16 pětisetových zápasů vyhrál přesně půlku (což ne úplně odpovídá jeho silné psychické stránce). Může být však příští sezóna ještě lepší? Minimálně stejná ano.
Sezóna se také vyvedla Honzovi Šmidrkalovi – vždyť skončil s 65,71% vyhraných utkání na pěkném 13. místě tabulky. Poměr výhra/prohra se zastavil u Honzy na číslech 46/24. Honzovi se také letos poměrně dařily čtyřhry – skóre 15:7 je dosti solidní. Honza se po celou sezónu prezentoval vyrovnanými a stabilními výkony (ani jedno vejce v sezóně) a jen potvrzoval, že právě KPI je soutěž pro něj, jelikož jeho výkonnostní strop je zřejmě v této soutěži a ne v divizi – tam už byl nad stropem, snad dokonce až na komíně. Honza v letošní sezóně zlepšil psychiku, pálka za celou sezónu prakticky nelétala, peprné výrazy však už k tomuto hráči patří, jelikož tento hráč těžce nemá rád prohry. Honza odehrál 19 pětisetových bitev, hned ze 12 vyšel jako vítěz – snad 4 zápasy obrátil z mečbolů – i toto číslo má rostoucí tendenci. K tomuto výsledku mu pomáhá pazvláštní hra, která je mixem tenisu a stolního tenisu, tuhá obrana a také rychlé nohy. Údery moc k rozebírání nejsou – přeci jen bekhend je čopovaný, forhendový topspin předbíhají nehybné předměty a blok má rozptyl půl metru. Mixem toho všeho však vzniká hra dosti nepříjemná. Jedna věc tomu však tuto sezónu chyběla – umění udělat 3-4 body proti nejsilnějším týmům a potáhnout tým. To se vskutku tolikrát nezdařilo. Nabízí se však otázka: jak to bude dále? Povinnosti vysoké školy přicházejí na pořad dne stále častěji. Příznivější prognóza? Pocit z výhry je pro Honzu pocitem stále jen těžko překonatelným.
Packou trojkou v tomto roce byla stálice Vojta Kazda. Vojta už hezkých pár let po sobě zažívá naprosto stabilní sezónu, kde si svých 60% odpinká. Je ovšem fakt, že první půle nebyla od Vojty nejsilnější. Jenže to by ani nebyl on, aby svoji klasickou statistiku nadprůměrnou druhou půlí nedohnal. Vojta sehrál 64 singlů, z nichž jich 40 vyhrál a 24 prohrál. Za to mu patří v pelotonu konečné 21. místo a úspěšnost 62,5%. Deblová statistika 12:10 je spíše průměrná a určitě se dá zlepšit. Vojta má ve hře ohromnou výhodu – čím lepší soupeř, tím lépe hraje i on sám. To se ukázalo také v posledním zápase ve Dvoře, když prohrál pouze jednou. V jeho osobě má mužstvo také nekončící příliv humoru, což je pro tým velice důležité. Když zbilancujeme pětisetová utkání, tak jich Vojta odehrál 16 s úspěšností lehce nadpoloviční – 9:7. Paradoxem je, že se Vojtovi daří proti lepším i horším hráčům úplně stejně, výhra s někým z top 5 či prohra s relativně slabšími soupeři k pingpongu prostě patří. Všichni pevně doufají, že Vojta příští sezónu překoná hranici 70% a potáhne mladý tým opět do bojů o postup do divize.
V podstatě jako nováček se v Áčku objevil tahoun“B“ mužstva Michal Luňák – a hned ve své první sezóně v KPI si vedl skvěle – vždyť skončil v tabulce na 24. místě s více než nadpoloviční úspěšností. Michal odehrál v sezóně 65 utkání, z nichž 35 ovládl a 30x odešel poražen (53,85%). Čtyřhrová bilance 12:10 lze k jeho potenciálu ještě určitě vylepšit. Mít v týmu Michala znamená také to, že žádný soupeř nebude na Novou Paku dělat 4 body. Buď ho přehraje Lukáš Knap, přechytračí Vojta, ujebe Honza nebo totálně rozstřílí Michal. Michal totiž dokázal porazit většinu z top ten hráčů soutěže, což ovšem také znamená to, že prohrál spoustu zápasů se soupeři procentuelně méně úspěšnými. Michal těžil ze svého brutálního útoku z obou stran a také perfektního dotahování zápasů. Ruku v ruce s tímto stylem jde ovšem také fakt, že vedení v setu o šest balónů toho také moc neznamená. Negativním jevem, který se vyskytoval počas sezóny, byla Michalova občasná náladovost a mrzutost po prohraných duelech, kdy už Michal neměl skoro ani chuť hrát. Až se i toto podaří vymýtit, tak bude tento mimořádně nadaný hráč okupovat příčky první desítky. Michal sehrál 18 pětisetových utkání, ze kterých odešel 10x jako vítěz a 8x se sklopenou hlavou jako poražený.
Tímto je sezóna 2013/2014 uzavřená a celý tým se sejde znovu až v září při trénincích na sezónu 14/15. Doufejme, že příští sezóna bude úspěšnější, než ta letošní, a to nejde jenom o „A“ tým. Packému béčku se totiž sezóna vydařila asi podobně, jako parlamentní volby SPOZ v minulém roce. O tom se však rozepíše Martin Sochor. Sportu zdar.