Naše „B“ mužstvo začalo letošní sezónu ve velké nejistotě. První zádrhel na startu nového ročníku byl v absenci jedničky Michala Luňáka, plnícího roli automechanika v mezinárodních závodech autocrossu, v prvních třech utkáních. Zřejmě proto náš tým utrpěl překvapivou porážku 6:10 se sousední Starou Pakou na domácí palubovce. Další problém nastal, když si jeden z pilířů Béčka, Lukáš Grof, během letní přestávky na fotbalovém utkání ošklivě zranil koleno, tudíž se s jeho loňskými 60% letos nedalo počítat. Lukáš alespoň týmu pomáhal v roli manažera a řidiče. Všichni doufáme v jeho brzký návrat alespoň v druhé půli sezóny příští. Díru v sestavě jsme se snažili všemožně zalepit hráči z třech našich ostatních kádrů (A,C,D), dva zápasy si také zahrál dlouholetý packý hráč a legenda Igor Fejfar. Přes špatný začátek nakonec „B“ tým vybojoval 7. místo, bohužel je to zatím nejhorší výsledek tohoto celku v KP2.
Jednička týmu Michal Luňák byl v průběhu sezóny oporou. Ve většině utkání nasbíral nejvyšší počet bodů z hráčů Béčka. Mezi jeho největšími úspěchy bylo vítězství nad hradeckými Pleskačem (3. v úspěšnosti) a Kubíčkem (9.). Mohl dále přidat další skalpy hráčů Top 10, vrchlabského Hauschwitze (5.) a chlumeckého Pilného (6.), ale bohužel se mu nepodařilo udržet náskok 2:0 na sety. Michal se s tímto problémem potkal i v některých dalších zápasech (s chlumeckým Kyceltem a bělohradským Michalem Petřivým). Michal zakončil sezónu na 15. místě s 16 zápasy, s bilancí 33 výher a 19 proher, z toho 18 pětisetových zápasů s bilancí 8:10 a konečnými 63,46% si oproti loňskému ročníku přilepšil o 3%. Jak sám prozradil, rád by chtěl navázat výkony z prvního roku v této soutěži, kdy se umístil mezi deseti nejlepšími. Bohužel jeho pracovní vytíženost tomu moc nepomáhá.
Týmová dvojka Martin Sochor na začátku sezóny vyměnil herní náčiní a bylo to znát hlavně v okresní soutěži A. V krajské soutěži se snažil doplňovat Michala a to se mu, i přes 4 vajíčka (Sokol HK 2 E, Vrchlabí, Hostinné, Nemyčeves), vcelku povedlo. Mezi jeho největší letošní úspěchy patří výhra nad hradeckým Hamplem (2.), nemyčevským Kazdou (12.) a vrchlabským Brázdou (14.). Mohl přidat i dvě vítězství nad nemyčevským Grymem (11.), bohužel, i přes vysokou atraktivitu těchto zápasů, nezvládl koncovky pátých setů (druhý zápas dokonce vedl 2:0). Martin bohužel měl i řadu neúspěchů, prohry se slabšími soupeři, například se staropackým Krustkým ml. , stěžerským mladíkem Dufkem či s nemyčevským Trčem ml., se kterým naposledy prohrál na turnaji v žákovských letech, se mu vryly do šedé kůry mozkové. Výkonnostní výkyvy tohoto hráče jsou nedostatkem tréninku z důvodu studia na VŠ. Martin zakončil sezónu na 27. místě s 21 zápasy se stejnou bilancí výher a proher (33), z toho 24 pětisetových zápasů s bilancí 12:12 a konečnými 50% si od loňského roku polepšil o 7%. Martin ještě plně nevyužil svůj potenciál, doufejme, že zlepší svůj tragický backhand a bude se nadále herně rozvíjet.
Trojka Horst Stoklas velmi dobře plnil svoji roli. Svoji promyšlenou pomalejší hrou překvapil nejednoho soupeře. Mezi jeho letošními úspěchy jsou výhry nad Kubíčkem (9.), Kazdou (12.), pohlídaná výhra 3:0 nad Grymem (11.) v poměru 12,10,13 a v neposlední řadě s, divizi hrajícím, Vitvarem (17.). Horst ukončil sezónu na 33. pozici s 21 zápasy s bilancí 23 výher a 39 proher, z toho 11 pětisetových zápasů s bilancí 5:6 a konečnými 37,10% se sice, oproti loňským 52,17%, zhoršil, ale oproti loňskému roku odehrál 3krát více zápasů.
Čtvrtým hráčem v týmu byl pokaždé někdo jiný. Nejvíce zápasů odehrál Tomáš Fišar. Tomáš byl v letošní sezóně hlavní opora „C“ týmu. Tento hráč s velice agresivní hrou se blýskl svým výkonem v Hostinném, kde vybojoval jako jediný 3 body a zachránil náš tým od totálního herního debaklu tohoto herního dne (prohra 0:10 a 3:10 ve Vrchlabí respektive Hostinném). Tomáš odehrál 8 zápasů s bilancí 7 výher a 16 proher, z toho 8 pětisetových zápasů s bilancí 4:4 a s konečnými 30,43% si oproti loňským 33,33% lehce pohoršil. Tomáš díky svým výkonům v okresní soutěži A (80,56%) bude příští sezónu plnohodnotným hráčem našeho mužstva.
Dalším hráčem, který doplnil polorozpadlý tým, byl náš divizní „Koji Matsushita“ Honza Šmidrkal. Honza využil svoje divizní zkušenosti a o body okradl například 2. hráče úspěšnosti Hampla. Naopak překvapivě prohrál s chlumeckým Šustrem, přesto svými výkony velmi pomohl našemu mužstvu. Odehrál 5 zápasů s bilancí 14 výher a 4 prohry, z toho 3 pětisetové zápasy s biláncí 2 výhry a 1 prohra a s konečnými 77,78% si polepšil oproti loňsku o 7%.
Pěti zápasy přispěl také špílmachr Déčka Jirka Stuchlík. I přes ne zrovna přívětivou bilanci, 1 výhra a 10 proher, nechal Jirka na palubovce všechno a předváděl koukatelný stolní tenis. Především bych vyzdvihl jeho výkon v Chlumci, kde nejprve smolně prohrál se Skřivanem a poté neudržel vedení 2:0 a 10:8 se Šustrem, kde přitom sehrál několik velmi dlouhých výměn, při kterých domácí tým chtěl vařit vodu na kávu.
Několika zápasy ještě přispěli Miroslav Virag, Jiří Morávek, Roman Růžek, dva zápasy absolvovala i novopacká žijící legenda Igor Fejfar, který prohrál jen 3 sety a nehrající kapitán, řidič a manažer Lukáš Grof, kterému při pohledu na hru brněla ruka. Bohužel Lukáše, známého svojí hrou založenou na dobrém pohybu, omezovalo zraněné koleno a i přes svoji snahu nevyhrál ani jeden zápas. Celý novopacký oddíl přeje Lukášovi brzký návrat za zelené stoly, a že pomůže Béčku k návratu do horních pater tabulky.
Toť vše k letošní sezóně „B“ družstva.
